Sokol byl založen :
v Praze 27.1.1862 – Dr. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner
v Brně r. 1868 MUDr. Jan Helcelet
SOKOL ŽIDENICE
První ustavující valná hromada 8. května 1892 v hospodě u Potácelů (u. Bubeníčkova, později Národní dům a poliklinika, zbořená). Schváleny stanovy. Starostou zvolen František Krčmář, místostarosta František Skořepa, náčelník Bohumil Vít. 13. 8. 1892 darovaly židenické dámy jednotě prapor.
Sokolovna
Pozemek na stavbu sokolovny na Dobrovského ulici nynější Gajdošova zakoupil a
zaplatil v obnosu 3 255 zlatých bratr Albín Lacina, židenický mlynář.
Slavnost položení základního kamene ke stavbě sokolovny se konalo dne 30. srpna
1896 – základní kámen daroval pan Emil Dvořák z Křetína.
10. výročí založení sokola v Židenicích 29. června 1902 bylo vzpomenuto
slavnostním shromážděním, průvodem a veřejným cvičením.
Dne 5.března 1904 byl založen ženský odbor Sokola. Čítal 28 žen, předsedkyní
byla Emilie Gricová, členky výboru: Josefa Dančáková, Ludmila Chladová, Josefa
Mičíková, náčelnice Růžena Vyrubišová.
Stále se cvičilo v pronajatých sálech židenické hospody U Potácelů, na Staré
osadě u Zapletalů, U Pavlovců. Výbor usiluje o stavbu sokolovny. Ve vypsaném
konkursu zvítězil návrh stavitele bratra Novotného. Plány stavby navrhl stavitel
br. Václav Lefner.
V dubnu 1907 začaly první výkopové práce a 12.října téhož roku dán ke cvičení
sál.
Dne 27. června 1908 byla nová sokolovna slavnostně otevřena. Oslavy trvaly 3
dny. Zahájením byl slavnostní večer. V neděli slavnostní fanfáry, vítání hostí a
prohlídka budovy, o dějinách jednoty za 15 let promluvil br. Josef Hirt na
slavnostní schůzi. Po obědě prošel od Besedního domu slavnostní průvod a ve
čtyři hodiny odpoledne se konalo veřejné vystoupení župy Rastislavovy (prostná,
vzorná družstva, jednota Židenice s palcátem, společné skupiny). Po cvičení
koncert, večer ve dvoraně taneční vínek. V pondělí odpoledne Národní slavnost s
programem a kapelou br. Kopáka. Ke slavnostem byl vydán pamětní list.
Stará budova s průčelím do Gajdošovy ulice stojí stále. Pozemek nové
přístavby byl tenkrát volný se vchodem na cvičiště. Sál byl velký, prostorné
jeviště, kolem sálu galerie (byla po leteckém náletu za II. světové války
odstraněna).
V nové sokolovně se rozvíjí život. Vedení jednoty má velké dluhy, které
vznikly stavbou. Snaží se o jejich zaplacení (pronájem sálu, snaha o zřízení
kinematografu).
V roce 1913 byly do výboru jednoty zvoleny i sestry.
Za 1. světové války bratři nastupují vojenskou službu, sestry ošetřují
raněné, po zabrání sokolovny pro vojenské účely sestry se starají o pokračování
cvičení v tělocvičnách na školách. Jednota nemůže splácet dluhy, otevírá ve své
režii hospodu, o úklid, čistotu a čepování piva se starali dobrovolníci z řad
členstva.
Radostnější byl rok 1918. 28. října nastala vytoužená svoboda.
V roce 1919 byly Židenice připojen k Brnu jako předměstí. Židenický Sokol
uctil památku padlých bratří ve válce, uvítal vítězné legionáře.
V roce 1922 začala nová aktivita jednoty ve svobodné republice - byla
získána filmová koncese. První film byl promítán 23.3.1922. Hrály se němé filmy
s hudebním doprovodem. Kino bylo dobrým zdrojem příjmů.
Jednota vydává svůj „Zpravodaj“. Pronajímá „babickou louku“ u řeky Svitavy
pro nedělní výlety. Zde se uskutečnil první letní sokolský tábor.
Bylo rozšířeno cvičiště, pravidelně pořádala jednota veřejná cvičení, plesy,
akademie, odpolední čaje pro mladé, veselice, kterými žila celá židenická
veřejnost. V zimě se na letním cvičišti bruslilo.
V roce 1930 bylo sokolské kino ozvučeno a bylo největším zdrojem příjmů.
Nové kino „Hvězda“ podle návrhu sestry Tomáškové, bylo velmi navštěvované.
Velkou akcí r.1932 bylo založení parku naproti sokolovně (bývalý hřbitov).
Ke stoletému výročí narozenin Dr. Miroslava Tyrše byl park nazván Tyršovým a
do parku byla umístěna busta zakladatele Sokola.
Ve II. světové válce za tvrdé okupace byl Sokol jako celek zrušen, majetek
zabaven, jen kino Hvězda zůstalo v provozu. Za okupace bylo 9 členů umučeno, 34
posláno do nacistických vězení. 20. listopadu 1944 při náletu na Brno bylo v
Židenicích mnoho zásahů, bomby padly přímo na kinosál. Prohnul se strop
kinosálu, v přísálí tělocvičny se skrývalo 250 lidí. Díky pevnosti stavby,
kterou provedl stavitel Srba, byli tito lidé zachráněni.
Dne 25. dubna 1945 byly Židenice osvobozeny východní armádou.
V sokole začal hned nový život. Byl zvolen nový výbor, starostou se stal
Otta Šrutka, bylo obnoveno cvičení, strop byl podepřen, opravena zborcená stěna
sálu. Kino se již neobnovilo.
Po únorových událostech 1948 byl Sokol zařazen do jednotného tělovýchovného systému, ideologicky poplatného tehdejší době. Většina členstva odešla, někteří cvičili ve sportovních oddíle, ale Sokol to nebyl.
Novou činnost přinesly až událo po listopadu 1989. Věrní se vrátili a navázali na uplynulou tradici sokolské myšlenky Tyrše a Fügnera.