Předměty, které jsou
nejstarší součástí sbírkového fondu spravovaného nynějším společenskovědním
oddělením pocházejí jednak ze sběrů Sedlišťanů, jednak z místeckého
městského muzea a z Památníku osvobození v Místku, nesmí se také
zapomenout na původní vybavení zámku, kam se muzeum v roce 1960 přestěhovalo,
i když se spíše jednalo o jednotlivé kusy jako byly obrazy nebo plány. Nejvíce
těchto nejstarších předmětů pochází z místeckého městského
muzea. Samozřejmě nejsou všechny, některé se ztratily např. při různých
stěhováních atd. V případě místeckého muzea však máme k dispozici
soupis tehdejších sbírkových předmětů, který uveřejnil v roce 1934
v publikaci Památky města Místku a jeho Lašského okolí MUDr. Antonín
Přecechtěl. Součástí muzejních sbírek byl tehdy i archivní materiál,
který byl později z části převeden do frýdecko-místeckého archivu.
Jednalo se o pergameny, noviny, listiny, obecní a cechovní památky, modlitební
knihy, duchovní písně, kázání, postily a náboženské poučné spisy,
bible, životopisy svatých, nařízení, zákony a tištěné edikty, knihy,
památky jubilejní výstavy konané v roce 1926 v Místku, mapy, plány a
atlanty, materiály ze sčítání lidu v roce 1930, knihy napsané jinde
než v Místku a materiály vztahující se k plebiscitu na Těšínsku
v letech 1919 – 1920. Celkem šlo o 12 420 položek o 859 evidenčních
číslech. Dále Přecechtělův soupis obsahuje 3 206 položek rozdělených různých
kategorií.
Jednotlivé předměty
byly pečlivě evidovány. Inventární číslo se skládalo z katalogizační
značky a pořadového čísla předmětu v dané kategorii. Katalogizační
značky vycházely z počátečního písmena předmětové kategorie,
archeologie měla značku A, dřevo D, hlína H, kov K, materiál různý M,
obrazy O, přírodniny P a tkaniva T. Stejně pečlivě byl evidován i archiv místeckého
městského muzea, jednotlivé kategorie měly signaturu, která se skládala z písmen
abecedy (od A po Q) a pořadového čísla v dané kategorii.
Velké množství předmětů
bylo do sbírek muzea získáno především v 60.–80. letech 20. století.
Jednalo se o velmi různorodý materiál, při jeho získávání hrály důležitou
roli jednak osobní aktivita zaměstnanců a příznivců muzea a především
jejich znalost prostředí. Vliv na variabilitu získávaného materiálu měly
i probíhající demolice většiny historické zástavby města Frýdku-Místku.
Podrobné informace o množství, typu a způsobu nabytí sbírkových předmětů
nám podávají přírůstkové deníky. Do dnešní doby se jedná o celkem čtyři
knihy, první obsahuje údaje k letům 1959 – 1969, druhý zachycuje
rozmezí let 1969 – 1983, třetí období 1984 – 1992 a poslední je vedena
od roku 1993 až do dnešní doby. Zpočátku se do jednoho deníku zapisovaly
společně předměty společenskovědní i přírodovědné povahy, teprve po
vzniku samostatného přírodovědného oddělení v roce 1967 se „přírodovědná
řada“ oddělila. V roce 1959 bylo evidováno 116 přírůstkových čísel
o 297 kusech. Jednalo se především o fotografie, kdy je většinou každý
kus podrobně rozepsán, dále pak o soubor 90 mincí, a také např. kožešinu
zastřeleného rysa nebo jelení a srnčí paroží. V roce 1960 se jednalo
o 452 přírůstkových čísel o 582 kusech. Šlo např. o 37 erbů z Rytířského
sálu zámku, 153 modrotiskových forem, 115 mincí, ale také předměty z Národopisné
jizby v Bašce.
V následujících
letech se počet zapsaných předmětů postupně zvyšoval. Zatímco v roce
1961 bylo evidováno ještě 116 přírůstkových čísel o 383 kusech a o rok
později pouhých 255 kusů při 166 přírůstkových číslech, v pozdějších
letech počet zapsaných předmětů málokdy klesl pod tisíc za daný rok. V letech
1963 – 1989 byly takovými „hubenými léty“ rok 1966, kdy bylo zapsáno
814 kusů při 668 přírůstkových číslech, rok 1976, kdy bylo zaevidováno
198 přírůstkových čísel o 779 kusech a následující rok 1977 s 163 přírůstkovými
čísly a 857 kusy. Naopak největšími „roky hojnosti“ s více než
čtyřmi tisíci kusy byl rok 1967, kdy bylo zapsáno 1 159 přírůstkových čísel
a 4 499 předmětů, rok 1978 s 786 přírůstkovými čísly a 4 303 předměty,
rok 1980 s 713 přírůstkovými čísly a 6 585 kusy a rok 1981 s 454 přírůstkovými
čísly a 4 977 předměty. Tato čísla jsou však svým způsobem zavádějící,
neboť hlavní podíl na těchto výsledcích měly sběry, dary či koupě větších
souborů předmětů. Tak například v roce 1967 šlo o pozůstalost Ferdiše
Duši o 2 986 kusech, v roce 1978 tvořily získané archeologické předměty
2 596 kusů a v roce 1981 2 074 kusů, v roce 1980 bylo z pozůstalosti
Josefa Kaluse získáno 3 694 kusů. Také v jiných letech, kdy se počet
předmětů pohyboval okolo dvou až tří tisíc, hrály roli větší soubory
předmětů. Většinou se totiž jednalo o materiál papírové povahy, veskrze
různé tiskoviny.
V devadesátých
letech byl „nejúspěšnějším rokem“ rok 1992, tehdy bylo zapsáno 625 přírůstkových
čísel s celkovým počtem 6 211 kusů předmětů. Největší část
byla tvořena nákupem pozůstalosti Óndry Łysohorského, jednalo se o více
než 4 500 předmětů. Nákupy a dary pozůstalostí zvedly počty získaných
předmětů i v dalších letech, v roce 1993 bylo při 313 přírůstkových
číslech 2 956 předmětů a v roce 1995 při 225 přírůstkových číslech
2 541 předmětů. V roce 1993 to byla pozůstalost Anny Peterkové obsahující
1 608 kusů a pozůstalost Františka Juliny s 580 předměty, v roce 1995
se pak jednalo o pozůstalost Adolfa Šlechtislava Brantála o rozsahu 508 kusů
a pozůstalost Jaroslava Olšáka o 1 152 položkách. Průměr ostatních let
byl velmi podobný, v roce 1990 bylo zapsáno 527 přírůstkových čísel
o 1 692 kusech, následujícího roku 335 přírůstkových čísel s 1 484
jednotlivinami a v roce 1994 369 čísel s 1 581 předměty. Poté nastal
postupný pokles jak v počtu přírůstkových čísel, tak v počtu
předmětů. Vůbec nejméně předmětů bylo v roce 1999, kdy bylo zapsáno
pouhých 52 čísel o 254 předmětech. Výjimku tvoří rok 1998, kdy bylo při
90 přírůstkových číslech zapsáno 1 845 předmětů. V tomto případě
největší položku tvořily písemnosti k historii Janáčkova hudebního
Lašska darované z pozůstalosti JUDr. E. Kaplana. Jednalo se o 827 kusů.