
Jméno obce Drahany je podle jedněch pramenů odvozeno
od osobního jména Drahan (po založení to byla ves rodiny
Drahanovy). Podle staré pověsti majitel hradu drahanského (Drahuše)
měl děti Hartmana, Ottu, Bohuše a Maruši. Všechny podělil pozemky a postavil
jim dvory a u dvorů se usazovali dělníci. Vznikly tak vesnice Hartmanice
(Niva), Bohušín (Bousín), Otinoves a Mařín (zanikla po
husitských válkách).
Jiné prameny odvozují název obce od podstatného
jména "draha", to je cesta, která vedla z Prostějova
k Brnu. Nedaleko Drahan se nachází zřícenina hradu Drahuš,
jinak Starý Plumlov. Ve zbraslavské kronice se nazývá
hradem drahanským.
Český král Jan Lucemburský dal "zbavit" Moravu
loupeživých rytířů a jejich hrady po roce 1310 dobyl. Mezi nimi
i Drahuš. Jan Lucemburský prodal Drahany roku 1322 Vokovi z Kravař za
2.200 hřiven stříbra. Tento rod držel panství plumlovské,
tedy i Drahany, do roku 1495, potom patřilo rodu Pernšetjnů, od roku 1590 Lichtensteinům
až do roku 1925. Roku 1384 byly Drahany městečkem, ve staré pečeti
měly beránka s praporkem,
znak patrona Jana Křtitele. Tomu byl zasvěcen farní jednolodní
kostel s kruhovým presbytářem. Roku 1609 poklesly Drahany na ves,
až roku 1908 povýšeny na městys.
Drahany náležely k farnosti v Určicích, pak k Jedovnicím.
V třicetileté válce byly značně poničeny, znovu však celé
z dříví postaveny. Přibližně z této doby pochází
"poklad" 556 stříbrných mincí, nalezených
v roce 1984 severovýchpodně od kostela při dláždění chodníku.
V 2. polovině 19. století začína rozkvět obce.
Byla založena záložna, čtenářský spolek s knihovnou o 600
svazcích, živnostenský spolek, roku 1880 dobrovolný hasičský
sbor. Pošta byla zřízena roku 1868, 1905 Sokol. Od roku 1907 se konaly
výroční trhy, 1909 postaveny pouliční lucerny. Elektrifikace
byla provedena roku 1931, pravidelná autobusová linka zavedena
1925, telefon 1928. Nová trojtřídní jednoposchoďová
budova školy byla postavena r. 1895 (obecná škola). Měšťanská
škola pro celé okolí otevřena 24. srpna 1930. Před okupací
ji
navštěvovalo 173 žáků.
V roce 1590 x se v Drahanech uvádí 40 osídlených
domků, po třicetileté válce jen 18 osazených, 21 pustých.
Nejvíce obyvatel měly roku 1900 - 1085 obyvatel. Rozvoj městečka byl
přerušen nacistickou okupací 1939 -1945, kdy se museli obyvatelé
Drahan i okolních vsí vystěhovat. Mnhoho domů bylo poškozeno,
několik úplně zbořeno, takže se po válce všichni obyvatelé
vrátit nemohli. Osídlili vesnici Libinu na Šumpersku po Němcích.
11 drahanských občanů bylo vězněno, 3 popraveni.
Po válce nastala obnova obce, oprava kostela, domů, začal se rozvíjet
veřejný život. V dalších letech bylo vybudováno kino, kulturní
dům, obřadní síň, nákupní středisko, dílna
OP, opravena škola.
V katastru obce jsou dvě zaniklé osady, obě zanikly za husitských
válek nebo brzo po nich. Ves Valdov se nacházela v lese jihovýchodně
od Drahan a sverovýchodně od Nových Sadů. V roce 1971 nalezl při
průzkumu Ervín Černý stavební zbytky po 22 usedlostech.
Zaniklá obec Maršín (Mařín) je umisťována do lesa
mezi obcemi Bousín, Drahany, Nivu. Pozůstatky byly vykopány r.
1971 - 2 zbytky stavení, četné střepy datovanmé do 13.
- 15. století.